Březen 10 04

Pětina vzorků testovaných MF DNES obsahuje látku, ##jež zahustí pěnu. Do českého piva nepatří, zastírá nedostatky při výrobě PRAHA Zatímco pro Brity či Američany je pěna u piva zcela nepodstatná, u Čechů má zásadní vliv na to, zda jim bude nápoj chutnat.
Teď je někteří pivovarníci trochu ošálili - při výrobě piva používají látku zvanou Tetrahop, chemický stabilizátor pěny. Ten podle ministerstva zemědělství nemá v tradičním českém pivu co dělat.
Test MF DNES odhalil chemický stabilizátor v každém pátém lahvovém pivu. Z třiceti piv, která prověřil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze, ji obsahovalo šest. Byla to piva zmalých nezávislých pivovarů (například Svijany) i z velkých pivovarských podniků, které patří nadnárodním společnostem (Staropramen).
Látka neškodí zdraví, ale podle odborníků z výzkumného ústavu i Vysoké školy chemicko-technologické v podstatě maskuje, že při výrobě piva bylo něco ošizeno - buď suroviny, nebo technologický postup. Pivovarníci, kteří látku používají, se hájí tím, že jde o obyčejnou surovinu z chmele, která se do piva přidává již desítky let.
 
Jak vypadá české pivo
 
O tom, že tetrahop do tradičního českého piva nepatří, však svědčí i pravidla pro používání zeměpisného označení České pivo, které Evropská unie udělila pivům vyráběným tradičním českým způsobem. A k němu patří i pěna.
Smetanově hustá, čistě bílá pěna, která po napití lehce ulpívá na skle, je totiž typická pro spodně kvašená piva, tedy piva plzeňského typu, kterých se v tuzemsku vyrábí 99 procent.
V jiných zemích se pivní pěně nevěnuje tolik pozornosti. Angličané dokonce čepují pivo schválně opatrně, aby mělo pěny co nejméně a při pití nepřekážela.
 
Výsledky testu najdete na straně C7

Některé pivovary vylepšují pěnu nepovoleným chemickým prostředkem. Dokonce i ty, které se chlubí, že pivo vaří tradičním českým způsobem. ##
 
Pane vrchní, co jste to přinesl v půllitru za krásu! To pivo s nádhernou pěnou! To není pěna, to je šlehaná smetana, to není smetana, to je chladivý pudink, to není pudink, to je sám parádní gól!
Takhle krásně to za nás české pijáky piva řekl Bohumil Hrabal. Čepice pivní pěny je pro české pivo zkrátka důležitá. Přestože neplatí: čím lépe vypadá pěna, tím lepší bude pivo.
Obzvláště když ten parádní gól, ta šlehaná smetana nemusí být přirozená, ale „načechraná" uměle, pomocí prostředku, který nemá s klasickou výrobou piva nic společného. A který navíc není v České republice povolen. Jmenuje se mu Tetrahop.
Test MF DNES potvrdil, že jej některé pivovary používají. Z třiceti piv, která nechala redakce analyzovat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze, tetrahop obsahovala pětina. Piva z pivovarů Staropramen, Svijany, Janáček a Zlatopramen. Tedy z těch, které patří jak k těm velkým (Staropramen), tak k malým hráčům na trhu (Svijany, Janáček).
 
Tradičně, ale s chemií?
 
„Vaříme pivo dle původních receptur. Dbáme na dodržování 2. Nejde o surovinu, ale o potravinářské aditivum - tedy látku přídatnou, protože se do piva přidává, aby vylepšila některé jeho vlastnosti. Navíc látku nepovolenou. Její dovozce by měl tedy požádat ministerstvo o zařazení na seznam aditiv povolených k výrobě piva. Pokud bude schválena, měly by jí pivovary uvádět na etiketě piva.
 
Do českého piva tetrahop nepatří
 
Výzkumníci nejsou přímo proti tetrahopu, ale proti tomu, aby se používal k výrobě tradičního českého piva a aby se schovával za souhrnné označení „chmelové produkty".
Své opodstatnění má podle nich pouze umoderních piv, která nepoužívají žádné označení Klasické pivo, Tradiční pivo, nebo dokonce značku chráněného zeměpisného označení České pivo.
„Pokud pivovar používá kvalitní suroviny a hlídá si technologický postup, není vůbec důvod používat tetrahop. Kvalitní hustou pěnu, vyrovnanou hořkost i ,kroužkování‘ ve sklenici lze dosáhnout bez něj," vysvětluje Alexandr Mikyška z pivovarského výzkumáku.
A potvrdil to i test. Většina piv měla velmi dobrou nebo dobrou pěnivost i bez použití tetrahopu. Nejstabilnější pěnu v laboratoři naměřili u ležáků Primátor i Staropramen, první jí dosáhl
 
***
 
FAKTA
 
Našlehává se nejen pivo
 
Pivo není žádnou výjimkou. Náhražky surovin, podobné tetrahopu, se dnes používají ve všech potravinách. V testech MF DNES jsme na ně poukázali už mnohokrát. V jogurtech místo jahod jahodové aroma, v paštikách místo masa kůže a zbytky z kostí, do kávy si dáváme šlehačku z rostlinných tuků, z těch se vyrábí i pomazánkové máslo... Nic z toho nám neublíží, všechny „náhražky" jsou zdravotně nezávadné, jinak by neměly svůj E kód. Podobně to dopadne nejspíš i s tetrahopem. Výrobce prokáže, že je to látka nezávadná, a není proto žádný důvod ji k výrobě piva nepoužívat. Dostane nějaké to „éčko" a výrobce ho bude muset dát na etiketu.
 
Anketa
 
Patří tetrahop do českého piva?
 
Petr Samec Budějovický Budvar »Ne, jeho používání má jen ekonomické důvody Pojem „české pivo" v sobě obsahuje tradiční výrobní postupy, řemeslnou poctivost a kvalitní přírodní suroviny. Podle našeho názoru do českého piva tetrahop v žádném případě nepatří. My máme kritéria na suroviny ještě mnohem přísnější: používáme výhradně přírodní lisované chmelové hlávky, které pivu dodávají jednak přirozenou hořkost, a řadu dalších přírodních sloučenin, které příznivě ovlivňují senzorické vlastnosti piva. Používání tetrahopu, chmelových extraktů, dalších netradičních surovin (např. maltózový sirup) a nových výrobních technologií při výrobě piva má čistě ekonomické důvody a je vedeno snahou maximálně „osekat" výrobní náklady.
 
Pavel Dostálek Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT »Do piva vařeného tradičním způsobem ne Tetrahop jsou vlastně hydrogenované iso-alfa kyseliny, které nemohou v pivovarském procesu přirozeně vzniknout. Je to uměle vytvořená látka, která se do piva dodává. Dělá se to proto, že iso-alfa kyseliny z chmele jsou na světle nestálé. Tetrahop má ale ještě jednu výhodu - stabilizuje pěnu. Takže se nepoužívá proto, aby nahrazoval chmelové látky, ale hlavně jako stabilizátor pěny. Problém je v tom, že světová legislativa se na to dívá různě. Povolené je to třeba v Americe, kde ho považují za chmelový extrakt, čili za surovinu. My se na to ale díváme jinak, protože tyto látky přirozeným procesem nevznikají. Podle mého názoru do českého piva, vyrobeného tradičním způsobem nepatří.
 
Jiří Kořen Chmelařský institut Žatec »To si musí rozhodnout pivovarníci To je otázka pro pivovarníky, to si musí rozhodnout oni. My ten prostředek neznáme, nemáme s ním žádné zkušenosti. V Česku se nevyrábí. Jako chmelař ale říkám, že chmel v pivu nic nenahradí. Pokud se použije kvalitní chmelový produkt, ať už je to Žatecký červeňák nebo granulované další odrůdy, jako Sládek nebo Premiant, a pivo se vaří tak, jak má, musí být dobré.
 
Jan Veselý Český svaz pivovarů a sladoven »Do Českého piva tetrahop nepatří Státní zemědělská a potravinářská inspekce říká, že České pivo s velkým Č, tedy to, které používá chráněné zeměpisné označení, nesmí být s tetrahopem. A já s tím souhlasím, do Českého piva tetrahop nepatří. » Přehled testů
 
Na www.idnes.cz/test najdete archiv testů dalších výrobků, spotřebitelských témat nebo škol nákupů
 

Tetrahop, látku ke zvýšení pěnivosti piva, našli odborníci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v šesti pivech pocházejících ze čtyř pivovarů. ##Všem jsme položili stejnou otázku: Přidáváte do piva tetrahop? A slučuje se to podle vás s klasickou výrobou českého piva? Přinášíme vám jejich odpovědi, názor si už musíte udělat sami.
 
Pivovary Staropramen:
 
Naše společnost vždy historicky patřila k průkopníkům inovací, které spotřebitelům přinášejí novou přidanou hodnotu a přispívají ke kvalitě piva. Proto pro naši výrobu používáme chmelový extrakt Tetrahop, který jako výrobek z chmele dodává pivu specifickou hořkost a pozitivně ovlivňuje jeho pěnivost. Tyto chmelové extrakty se v pivovarnictví využívají již řadu let a jsou výsledkem vývoje a nových vědeckých poznatků v našem oboru. Pivovarnictví se vyvíjí stejně jako celá společnost.
Pavel Barvík, tiskový mluvčí
 
Pivovar Janáček
 
Samozřejmě že tetrahop nepoužíváme. Do klasického českého piva nepatří. České pivo má nějaké jméno a chemicky modifikované prostředky do něho nepatří.
Že jste ho u našeho piva našli? To mě zaráží, že by byl v lahvovém pivu. Do lahvového jsme ho nikdy nedávali, vminulosti, v hodně dávné minulosti, jsme ho zkoušeli do sudového.
Jaroslav Horehleď, sládek
 
Pivovar Svijany
 
Tetrahop používáme, ale není to žádné aditivum, jak tvrdí někteří. Aditiva jsou přídatné látky chemického původu, jež upravují vlastnosti potraviny, ke které se přidávají.
Ale tetrahop je chmelový extrakt, výluh z chmele. Jen se získává odlišnou metodou než klasický extrakt, který používají všechny pivovary.
I tetrahop používá většina pivovarů, jen některé se k tomu nechtějí přiznat.
Tetrahop je součást našeho chmelení. Samozřejmě nemůže úplně nahradit chmel. My máme čtyřnásobné chmelení, používáme žatecký chmel, dokonce z vlastních chmelnic, a k němu i tento extrakt. Je s ním totiž snazší manipulace, protože nemusí projít chmelovarem na varně. Tím, že pivo nepasterujeme, a neničíme v něm tedy všechny cenné silice, je pro nás výhodné ještě za studena hotové pivo trochu přichmelit, aby mělo lepší chmelovou vůni. A k tomu se nejlépe hodí takový přípravek, který se rozpouští v pivu.
Kvůli pěně ho nepoužíváme. Pěnivost piva ovlivňuje celá řada věcí - rmutování, surogace (náhrada - poznámka redakce) třeba nesladovaným ječmenem, cukernými produkty... zkrátka celý způsob výroby, mimo jiné i chmelení. Když ho použijeme až na konci do hotového piva, tak se to projeví pozitivně i na stabilitě pěny. Hlavním smyslem je ale hořkost a chmelové aroma.
Tetrahop není na seznamu povolených aditiv z jednoduchého důvodu - není to aditivum. Stejně tak na tomto seznamu nenajdete chmelové granule, CO2 extrakt, slad, vodu atd. Jedná se o suroviny, které se však nepoužívají ve své „syrové" formě.
Jestli se to slučuje s tradiční výrobou českého piva? Otázka je, co je tradiční české pivo? To, co se vyrábělo před padesáti lety, před sto lety, před tisíci?
Myve Svijanech vaříme stále klasicky. Varní postup máme stejný jako vminulosti. Používáme klasický chmel, klasický varní postup, kvašení v otevřených nádobách jaké se používaly vždycky, dlouhodobé zrání v ležáckých tancích, dokonce o stejném průměru jako v minulosti.
Tomu se říká klasický výrobní postup. Samozřejmě že všechno se nedá dělat jako kdysi. To bychom museli pivo filtrovat přes slámu a nechat ho zrát ve dřevě. Nerezové nádoby ale plní stejnou funkci.
Ti, co to nevaří klasicky, si celý varný postup nahradili CK tanky, místo dvou měsíců zrání mají pivo za týden za dva. uměle ho dosytí oxidem uhličitým, nacpou tam enzymy a říkají tomu pivo.
Petr Menšík, sládek
 
Zlatopramen
 
Sládek pivovaru Krásné Březno Michal Rouč nás odkázal na tiskovou mluvčí Heinekenu, vlastníka pivovaru. Ta se však do včerejšího odpoledne nevyjádřila.
 
„Tetrahop používáme, protože pivu pomáhá."
 
„Tetrahop nepoužíváme, co to máte za vzorky?"
 
„Heineken, vlastník pivovaru, se nevyjádřil."
 
„Tetrahop používáme léta, je to normální extrakt. "
 
***
 
Výsledky testu: Některá piva obsahují nepovolenou chemickou látku, která pomáhá vylepšit kvalitu pěny. Jiná piva zase dokazují, že dobrou pěnu lze udělat i bez tetrahopu
 
Staropramen Výčepní ANO Tetrahop výrobce: Pivovar Staropramen cena: 9,90 (Albert Praha) obsah alkoholu: 4,0 obj. % stupňovitost: 9,55 EPM (jedenáctka) složení: voda, ječný slad, ječmen, maltózový sirup, chmelové produkty Má velmi dobrou pěnivost (jednu z nejvyššch), získanou zásluhou tetrahopu, prostředku na zlepšení stability pěny. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlé výčepní druh
 
Staropramen Ležák ANO Tetrahop výrobce: Pivovary Staropramen cena: 12,90 Kč (Albert) obsah alkoholu: 4,9 obj. % stupňovitost: 11,54 EPM (jedenáctka) složení: voda, ječný slad, ječmen, maltózový sirup, chmelové produkty Pivo má velmi dobrou pěnivost (nejvyšší ze všech), získanou zásluhou tetrahopu, prostředku na zlepšení stability pěny. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlý ležák druh
 
Svijanská devítka ANO Tetrahop výrobce: Pivovar Svijany cena: 9,30 Kč (Kaufland Praha) obsah alkoholu: 4,4 obj. % stupňovitost: 10,25 EPM (desítka) složení: voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmel. extrakt. Bez pasterizace. Velmi dobrá pěnivost díky tetrahopu, který by se neměl při výrobě piva klasickým způsobem použivat. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Svijanský máz 11% ANO Tetrahop výrobce: Pivovar Svijany cena: 10,90 Kč (Albert) obsah alkoholu: 4,6 obj. % stupňovitost: 11,26 EPM (jedenáctka) složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt Pivo má dobrou pěnivost zásluhou tetrahopu. Odpovídá kategorii „ležák" i označení „jedenáctka".
 
světlý ležák druh
 
Janáček Extra 12 ANO Tetrahop prodávající: K Brewery Trade cena: 35 Kč (Pivovarský klub) obsah alkoholu: 5,6 obj. % stupňovitost: 12,33 EPM (dvanáctka) složení: voda, ječný slad, upravený chmel, chmelové produkty Eetiketa uvádí „má charakteristickou plnou chuť tradičního českého piva se silným řízem". Obsahuje tetrahop. Odpovída kategorii „ležák" i ozn. „dvanáctka".
 
světlý ležák druh
 
Bakalář NE Tetrahop výrobce: Czech Brewery-Rakovník
 
cena: 7,30 Kč (Interspar) obsah alkoholu: 4,1 obj. % stupňovitost: 9,33 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad, upravený žatecký chmel, chmelový extrakt Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Bernard NE Tetrahop výrobce: Rodinný pivovar Bernard Humpolec cena: 11,90 Kč (Globus Praha) obsah alkoholu: 3,8 obj. % stupňovitost: 9,42 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad z humnové sladovny
 
Bernard, žatecký upravený chmel, chmelový extrakt Nízká pěnivost. Stabilizátor pěny nepoužit. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Bohemia Regent 10 NE Tetrahop výrobce: Bohemia Regent Třeboň cena: 8,50 Kč (Albert Brno) obsah alkoholu: 4,2 obj. % stupňovitost: 9,68 EPM (devítka) složení: vyrobeno z vody z artézských studní, ječného sladu, cukru, upraveného chmele, chmelového extraktu Velmi dobrá pěnivost, i bez
 
stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Braník NE Tetrahop výrobce: Pivovary Staropramen cena: 8,50 Kč (Albert Praha) obsah alkoholu: 4,1 obj. % stupňovitost: 9,39 EPM (devítka) složení: voda, ječný slad, ječmen, maltozový sirup, chmelové produkty Nízká pěnivost. Stabilizátor pěny ale nebyl použit. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Březňák NE Tetrahop výrobce: Pivovar Velké Březno cena: 8,90 Kč (Tesco Praha) obsah alkoholu: 3,9 obj. % stupňovitost: 9,52 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel,
 
chmelové produkty, antioxidant kyselina askorbová Velmi dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Starobrno Tradiční NE Tetrahop výrobce: Pivovar Starobrno (distr. Královský pivovar Krušovice) cena: 17,00 Kč (u pumpy) obsah alkoholu: 3,9 obj. % stupňovitost: 9,56 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad, chmelové produkty Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Holba Classic NE Tetrahop výrobce: Holba Hanušovice cena: 9,50 Kč (Globus Olomouc) obsah alkoholu: 3,9 obj. % stupňovitost: 9,78 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E 300 Označeno jako „české pivo". Velmi dobrá pěnivost, i bez
 
stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Krušovice Světlé NE Tetrahop prodávající: Královský pivovar Krušovice cena: 8,90 Kč (Kaufland Praha) obsah alkoholu: 4,2 obj. % stupňovitost: 9,94 EPM (devítka) složení: voda, ječné slady, upravený žatecký chmel, chmel. produkty. Chráněné zeměpisné ozn. České pivo. Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Litovel Moravan NE Tetrahop výrobce: Pivovar Litovel cena: 10,50 Kč (Globus Olomouc) obsah alkoholu: 4,6 obj. % stupňovitost: 10,80 EPM (desítka) složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel,
 
chmelový extrakt, antioxidant kyselina askorbová Označeno jako „české pivo". Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Pardál NE Tetrahop výrobce: Budějovický Budvar České Budějovice cena: 8,90 Kč (Albert České Budějovice) obsah alkoholu: 3,6 obj. % stupňovitost: 9,56 EPM (devítka) složení: voda, ječné slady, chmel, upravený chmel Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Zlatopramen 11 ANO Tetrahop výrobce: Drinks Union (Heineken) cena: 11,50 Kč (Albert) obsah alkoholu: 4,6 obj. % stupňovitost: 11,29 EPM (jedenáctka) složení: pitná voda, ječný slad, upravený chmel, kyselina mléčná. „Tradiční česká receptura", Pivo má dobrou pěnivost, je v něm tetrahop, Odpovídá kategorii „ležák" i označení „jedenáctka".
 
světlý ležák druh
 
Budějovický Budvar
 
NE Tetrahop výrobce: Budějovický Budvar České Budějovice cena: 10,50 Kč (Globus Praha) obsah alkoholu: 3,8 obj. % stupňovitost: 9,59 EPM (devítka) složení: voda z artézských studní, ječný slad, cukr, žatecký hlávkový chmel. Chráněné zeměpisné ozn. Českobudějovické pivo. Nižší pěnivost. Stabilizátor pěny nepoužit. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlý ležák druh
 
Černá Hora Tas NE Tetrahop výrobce: Pivovar Černá Hora cena: 8,90 Kč (Globus Brno) obsah alkoholu: 3,8 obj. % stupňovitost: 9,66 EPM (devítka) složení: voda, ječné slady, chmelové produkty. Chráněné zeměpisné označení České pivo. Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Ferdinand NE Tetrahop výrobce: Pivovar Ferdinand Benešov cena: 9 Kč (pivovarská prodejna) obsah alkoholu: 4,3 obj. % stupňovitost: 9,65 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad, chmelové produkty. Označeno „tradiční české pivo". Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Gambrinus Světlý
 
NE Tetrahop výrobce: Plzeňský Prazdroj Plzeň cena: 9,90 Kč (Kaufland Praha) obsah alkoholu: 4 obj. % stupňovitost: 9,68 EPM (devítka) složení: voda, ječné slady, chmel. produkty. České suroviny, tradiční výrobní postup, nejmodernější technologie, chráněné zem. označení České pivo. Velmi dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kat. „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Herold NE Tetrahop výrobce: Pivovar Herold Březnice cena: 12,50 Kč (Kaufland) obsah alkoholu: 5,6 obj. % stupňovitost: 12,18 EPM (dvanáctka) složení: Z kvalitních českých surovin - českého sladu, žateckého chmele, chmelového extraktu, cukru, vlastní pramenité vody za použití antioxidantu E 300 Nízká pěnivost. Stabilizátor pěny nepoužit. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlý ležák druh
 
Pilsner Urquell NE Tetrahop výrobce: Plzeňský Prazdroj Plzeň cena: 20,90 Kč (Albert) obsah alkoholu: 4,4 obj. % stupňovitost: 11,69 EPM (jedenáctka) složení: voda, ječné slady, chmelové produkty Pěnivost velmi dobrá, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlý ležák druh
 
Platan Schwarzenberg
 
NE Tetrahop výrobce: K Brewery Trade cena: 6,50 Kč (Kaufland) obsah alkoholu: 4,2 obj. % stupňovitost: 10,23 EPM (desítka) složení: voda, ječný slad, chmelové produkty, upravený chmel Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Poutník ležák NE Tetrahop výrobce: DUP-družstvo Pelhřimov, pivovar Poutník cena: 35 Kč (Pivovarský klub) obsah alkoholu: 5,2 obj. % stuňovitost: 12,21 EPM (dvanáctka) složení: voda, ječný slad, cukr, žatecký chmel, chmelový extrakt. Vyrobeno tradiční technologií... Dobrá pěnivost i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlý ležák druh
 
Primátor 11% NE Tetrahop výrobce: Pivovar Náchod cena: 10,70 Kč (Kaufland) obsah alkoholu: 4,8 obj. % stupňovitost: 11,24 EPM (jedenáctka) složení: voda, ječný slad, upravený žatecký chmel, chmelový extrakt Velmi dobrá pěnivost, nejlepší ze všech, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „ležák" i označení „jedenáctka".
 
světlý ležák druh
 
Samson NE Tetrahop výrobce: Budějovický měšťanský pivovar České Budějovice cena: 11,50 Kč (Kaufland) obsah alkoholu: 4,7 obj. % stupňovitost: 11,11 EPM (jedenáctka) složení: pitná voda, ječný slad, cukr, upravený chmel, chmelový extrakt Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlý ležák druh
 
Šenkovní Ježek
 
NE Tetrahop výrobce: Pivovar Jihlava (prodávající K Brewery) cena: 6,50 Kč (Penny Jihlava) obsah alkoholu: 4,3 obj. % stupňovitost: 10,17 EPM (desítka) složení: pitná voda, upravený chmel, chmelové produkty. Dle původních receptur. Velmi dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Velkopopovický Kozel
 
NE Tetrahop výrobce: Plzeňský Prazdroj Plzeň cena: 9,50 Kč (Globus Praha) obsah alkoholu: 3,9 obj. % stupňovitost: 9,48 EPM (devítka) složení: voda, ječné slady, chmelové produkty. Chráněné zeměpisné označení České pivo. Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Zubr Classic NE Tetrahop výrobce: Pivovar Zubr Přerov cena: 9,50 Kč (Globus Olomouc) obsah alkoholu: 4 obj. % stupňovitost: 9,77 EPM (devítka) složení: pitná voda, ječný slad, upravený chmel, chmelový extrakt, antioxidant E 300 Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „výčepní".
 
světlé výčepní druh
 
Žatec Premium
 
NE Tetrahop výrobce: Žatecký pivovar cena: 9,90 Kč (Kaufland) obsah alkoholu: 4,5 obj. % stupňovitost: 11,23 EPM (jedenáctka) složení: voda, ječný slad, chmel Dobrá pěnivost, i bez stabilizátoru pěny. Odpovídá kategorii „ležák".
 
světlý ležák druh
 
FAKTA
 
Protokol testu
 
* Test se zaměřil pouze na přítomnost stabilizátoru pěny, takzvaného tetrahopu, v pivech. Vybrali jsme do něj 30 světlých lahvových piv (20 výčepních a 10 ležáků) jak z malých, tak z velkých pivovarů nadnárodních společností. * Analýzy pro MF DNES zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. * Měřili jsme obsah alkoholu, obsah extraktu původní mladiny (stupňovitost), pěnivost a obsah tetrahopu. Chuť piva jsme nehodnotili. * Test hradila redakce ze svého rozpočtu. Jak číst přehled Obsah alkoholu: Uveden je obsah alkoholu v objemových procentech (tedy ten, který se uvádí na etiketě) změřený v laboratoři. U všech vzorků rozdíly odpovídaly povolené půlprocentní odchylce (0,5 %). Stupňovitost: EPM znamená extrakt původní mladiny, který se měří v procentech a vyjadřuje vlastně někdejší stupňovitost piva. Podle jeho množství může být pivo označeno jako desítka, jedenáctka nebo dvanáctka, či 10 %, 11 % nebo 12 %. Zjednodušeně si můžeme extrakt původní mladiny představit jako roztok cukerných látek ze sladu. Desítka má 100 gramů cukrů v jednom litru vody a dvanáctka 120 gramů. Čím více sladu bylo použito, tím vyšší je EPM (tím více stupňů má pivo). Ale pozor, nemusí mít více alkoholu. Ten záleží i na stupni prokvašení. Výčepní pivo může obsahovat stejný obsah alkoholu jako ležák. Extrakt původní mladiny se zaokrouhluje na celá čísla směrem dolů, takže pivo s 11,73 % EPM je jedenáctka, 9,87 % je devítka. Stupně piva se už uvádět nemusí, ale mohou. Na etiketě musí být kategorie piva - tedy výčepní, nebo ležák. Kromě toho může pivovar označit pivo i stupni - číselně (například 12, 12 %, 12 o) nebo slovně (dvanáctka), ale jen tehdy, když EPM je nad 12 %. Pro srovnání a zjednodušení uvádíme jak naměřený obsah EPM, tak slovní označení, které by pivo mohlo mít. Podle extraktu původní mladiny pibovary platí spotřební daň, pivo se podle jeho výše zařazuje do daňových skupin. Proto má dnes většina ležáků extrakt kolem 11,7 %, výrobce zaplatí menší daně a rozdíl v chuti není nijak patrný. Nutno dodat, že to není zase tak velká novinka, i dvacet let stará norma vyžadovala pro zařazení do kategorie „dvanáctka" minimální stupňovitost 11,65 %. Kategorie piv podle stupňovitosti lehká do 7 % (až do 7,99) výčepní od 8 do 10 % (až do 10,99) ležáky od 11 do 12 % (až do 12,99) speciální 13 % a více Složení: Uvádíme je tak, jak bylo napsáno na obalech. K výrobě piva se používají tři základní složky - voda, slad a chmel. Ten může být v různé formě - hlávkový, granulovaný nebo chmelový extrakt. Hlávkový chmel. Je tradiční, ale drahý a během skladování podléhá oxidaci. V Česku ho používá pouze Budějovický Budvar. Granulovaný chmel. Není to žádná náhražka, jak si mnozí myslí. Je to čistě přírodní produkt, který se získává z chmele mechanickou úpravou, v podstatě jemným mletím. Snadně se s ním manipuluje a déle vydrží, po celou dobu skladování si zachovává stejnou hořkost. Chmelové extrakty. Jsou levné, proto se často používají v kombinaci s granulovaným chmelem. Je to vlastně výtažek důležitých hořkých látek z chmelových hlávek. Získává se buď pomocí tekutého oxidu uhličitého, nebo alkoholu. Ve složení bývají chmelové extrakty uvedeny i pod pojmem „chmelové produkty". Cukr nebo maltózový sirup se používá jako náhražka sladu. Naprostá většina testovaných lahvových piv je pasterizovaná. Bez tepelné úpravy jsou pouze piva z pivovaru Svijany a Bernard.
(hve)
 
FAKTA
 
Co je tetrahop Chmelové výrobky s označením „tetra" jsou chemicky pozměněné hořké látky z chmele. Na rozdíl od přírodního chmele nebo chmelových granulí tetrahop obsahuje látky, které při procesu výroby piva nevznikají. Co umí? Použitím tetrahopu je možné ovlivnit řadu parametrů důležitých pro charakter piva - hořkost, pěnivost i stabilitu chuti a vzhledu. Už v malých dávkách dokáže například nepřirozeně zvýšit pěnivost piva - pěna je pak hustá, déle ve sklenici vydrží a po vypití zanechává na stěnách kroužky. Dá se tedy s úspěchem použít ke zlepšení nízké pěnivosti piva, která může vzniknout, když pivovar šetří na surovinách nebo nepoužívá správný technologický postup. Proč se používá? Výroba piv v bezbarvých lahvích, například typu Corona, se bez něj neobejde. Při běžném chmelení by totiž pivo na světle rychle stárlo, V zahraničí tetrahop používají pivovary, které kvůli efektivitě výroby využívají moderní technologii, takzvanou HGB (z anglické High Gravity Brewing). Pivovar uvaří třeba šestnáctku, kterou pak rozředí vodou na dvanáctku. Takové pivo pění méně, než když se vaří na původní stupňovitost - zachránit to může právě tetrahop. Ale aby nedošlo k omylu, přídavek tetrahopu neznamená automaticky, že pivovar používá technologii HGB a obráceně. Kdy se do piva přidává? Zatímco přírodní chmel nebo chmelové produkty se přidávají ve fázi vaření mladiny, tetrahop je možné aplikovat až na závěr do hotového piva ve fázi filtrace těsně před stáčením. Jak je to v zahraničí? V USA je tetrahop povolen americkým Úřadem pro léky a potraviny FDA, v Evropě zatím neexistují žádná pravidla pro jeho používání. Připravuje se evropská směrnice, která má tuto látku zařadit mezi potravinářská aditiva. Jak je to u nás? Některé pivovary ho používají s poukazem na to, že nejde o aditivum, ale o surovinu, běžný chmelový extrakt. Co na to odborníci? Nejsou to suroviny, nemohou to být běžné chmelové extrakty, protože takové látky v průběhu vaření sladiny s chmelem nemohou vzniknout. Proto by měly být považovány za přídatné látky typu stabilizátorů pěny. Říkají to jak odborníci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, tak z Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT. Podle nich tedy jde o neschválenou látku. V žádném případě by se neměla používat v klasicky vařených pivech, protože se neslučuje s tradičním českým způsobem vaření piva.
(hve)

Některé restaurace využily novelu zákona a zákazníkům začaly účtovat poplatky za platby kartou ##
 
PRAHA Zaplatit kartou již dnes nemusí být tak výhodné jako dříve. Zákazníkům dosud nebyly účtovány žádné poplatky. To se ale začíná pomalu měnit: někteří obchodníci odmítají provizi z transakcí pro kartové společnosti brát na svá bedra.
„V pondělí jsme skutečně začali našim zákazníkům účtovat poplatky při použití platební karty," potvrdil Martin Kamzík, manažer restaurace Potrefená husa v pražských Dejvicích. Kromě této restaurace se s podobnou novinkou setkají pražští hosté také v pobočkách na Pankráci a od příštího týdne i na Vinohradech. Všechny tyto tři provozovny mají totiž stejného majitele.
Při platbě kartou typu Visa nebo MasterCard zaplatí zákazníci restauraci o dvě procenta více a u karty Diners Club 2,7 %. Kdo vytáhne z peněženky kartu Amex, útrata se mu prodraží o 3,9 %.
Restaurace Potrefená husa se stala jedním z prvních podniků využívajících možnost, která na českém trhu existuje již od roku 2008. Toto téma se opět vynořilo vloni v listopadu, kdy byl novelizován zákon o platebním styku. Ten jenom potvrdil právo obchodníků účtovat poplatky zákazníkům, a navíc jim celý proces zjednodušil.
„Velmi dobře si uvědomujeme, že jsme v této oblasti průkopníky a že se toto opatření nemusí u našich zákazníků vždy setkat s pochopením," vysvětlil Kamzík. Několik negativních reakcí restaurace zaznamenala již během prvních tří dní od zavedení této novinky.
Přesto zůstává Kamzík optimistou. „Předpokládáme, že dlouho nezůstaneme osamoceni a poplatky budou zákazníkům účtovat i další obchodníci," dodal.
Odborníci však situaci nehodnotí tak jednoznačně. „Vzhledem k tomu, že tato možnost pro obchodníky existuje již dva roky a málokdo ji dosud využil, nepředpokládám, že se účtování poplatků klientům stane v brzké době masovou záležitostí," uvedl Roman Kotlán, výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty.
Jako nepříliš šťastné opatření vidí zpoplatňování plateb kartou i Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky. „Podle mě je daleko lepší řešení kreditní karty vůbec nebrat než zákazníkům účtovat poplatky. Hospoda, která toto opatření zavede, nejde správným směrem a nedělá naší branži dobré jméno," řekl Hlinka. Podle jeho znalostí se zatím k podobnému kroku další restaurace nechystají.
 
Pokračování na straně 14 Platba kartou přestává být zdarma
 
Dokončení ze strany 1
 
Začít účtovat poplatky zákazníkům se mnozí obchodníci kvůli konkurenci zatím obávají. „My jsme tento krok zvažovali již před lety, ale rozhodli jsme se, že tyto náklady nechceme přenášet na zákazníka," řekl Petr Micka, finanční ředitel IKEA. Švédský prodejce nábytku totiž podle jeho slov nechce znevýhodňovat zákazníky platící kartou, a proto se bude spíše snažit tlačit na banku, aby snížila poplatky za karetní transakce.
„Neděláme to a ani to neplánujeme udělat," řekl o penalizaci platby kartou Libor Kytýr, mluvčí společnosti Ahold, která v Česku provozuje hypermarkety a supermarkety Albert. Důvod je stejný jako v případě společnosti IKEA. Ani Albert totiž nechce přenášet poplatky za platby kartou na zákazníky a tím se znevýhodnit oproti konkurenci, která by tento krok nezavedla.
 
Poplatek za platbu kartou
 
Zákazníci zaplatí poplatek při platbě kartou v některých restauracích Potrefená husa od tohoto pondělí, např. v pražských Dejvicích a na Pankráci. Ve vinohradské pobočce Potrefené husy startuje účtování poplatků příští týden.
 
Výše poplatků se liší podle typu platební karty: Visa a MasterCard 2,0% Diners Club 2,7% Amex 3,9%

V těchto dnech uvádí Coca-Cola na trh novou příchuť řady Cappy Fruit Plus Antioxidanty. ##V komunikaci se společnost soustředí na zdravotní benefity produktů. Kampaň v televizi poběží až do dubna, launch výrobku podpoří také ochutnávky v místě prodeje. Adaptaci televizního spotu zajistila agentura Mayer McCann Erickson, na ochutnávkách Coca-Cola spolupracuje s United People. Přibližně za dva měsíce začne společnost v rámci kampaně využívat netradičních médií, více informací nechtěla ale PR manažerka Coca-Coly Zuzana Svobodová vzhledem k načasování kampaně sdělit. „V komunikaci našich značek se budeme soustřeďovat na spotřebitele a snažit se ho zachytit v místě, kde se nejčastěji pohybuje," uvedla pouze. V zahraničí společnost v kampaních využívá z nových médií například rozšířené reality. *

Majonéza Hellmann's není majolka. Firma Alima tvrdí, že název majolka patří jen jí, a proto nyní protestuje proti televizní reklamě. ##
 
PRAHA Mezi dvěma výrobci majonéz se kvůli televizní reklamě rozhoří kuriózní souboj o jméno Majolka. Výrobce majonézy Hellmann's, nadnárodní společnost Unilever, spustil reklamu, v níž se hovoří o majolce. Podle české společnosti Alima značková potravina, která vlastní ochrannou známku Majolka, to však nesmí dělat.
Skutečná majolka je podle ní jediná - a to ta její. Právníci české firmy chtějí zabránit tomu, co se stalo jiným úspěšným značkám -zlidovění značky a jejímu beztrestnému převzetí jinými výrobci, k čemuž došlo například u luxu.
„Ve věci kampaně zasahující do práv k ochranné známce Majolka jsou již podnikány příslušné právní kroky směřující k nápravě," sdělil MF DNES advokát Petr Bokotej, který výrobce zastupuje. Jaké přesně, však zatím advokát sdělit nechtěl.
Společnost Alima totiž na značce Majolka dlouhodobě staví, na internetových stránkách firmy například stojí, že „byla první průmyslově vyráběnou majonézou v Československu a její výroba byla započata v roce 1957. Název Majolka je chráněn proslulou ochrannou známkou."
Naproti tomu Unilever by nejraději pojem majolka rozpustil jako obecné označení pro všechny majonézy. „Obecný význam tohoto slova je na našem trhu generickým označením pro majonézy. Protože jej spotřebitelé používají jako druhové označení, bylo stejně tak použito i v reklamě," vysvětluje mluvčí Unileveru v Česku Andrea Jandová.
Uniliver navíc upozorňuje, že použití slova majolka nebylo plánované, ale šlo o improvizaci českých hospodyní, které v reklamě hrají.
„Když náhodou koupím jinou majolku, doma to hned poznají," vypráví v závěru jednoho reklamního spotu na majonézy Hellmann's paní Možiešíková z Vysokého Mýta a zároveň doporučuje květákovou pomazánku od maminky.
Možiešíková také MF DNES přes sociální síť Facebook vzkázala, že s Unileverem má roční smlouvu, a nemůže se tak bez svolení firmy k reklamě vyjadřovat.
„Klient opravdu chtěl, aby ženy v reklamě mluvily spontánně. Jejich slova nebyla předem daná," dodává k podobě spotu také Petr Motyčka, kreativní šéf reklamní agentury Missing Element, která kampaň pro Unilever připravila.
Ani šéf kreativní agentury, ani mluvčí Unileveru také zatím podle svých slov nic nevědí o žádných právních krocích ze strany společnosti Alima.
„U nás doma už nikdo majonéze neřekne jinak než helmanska," svěřuje se další česká matka v jiném reklamním spotu na výrobky Hellmann's. Firma se tak snaží podle reklamních odborníků více dostat do slovníku lidu i svou vlastní značku.
Podle výzkumné společnosti Median v Česku kralují právě v Polsku vyráběné omáčky Hellmann's. Výrobky Boneco jsou podle průzkumníků až devátými nejrozšířenějšími majonézami v Česku. Alespoň to ukázal průzkum společnosti Median za třetí a čtvrtý kvartál roku 2009.
 
Právník: Alima není bez šance
 
Podle právníka Filipa Wintera však boj o majolku nebude pro českou společnost Alima snadný.
„Protože se jedná o použití v reklamě, mohla by být práva majitele známky porušena," myslí si Filip Winter, který se specializuje na reklamu. Má to však několik podmínek.
Podle Wintera by třeba vlastník známky musel prokázat, že jde o více než pouhé „údaje týkající se druhu" a že zmínění v reklamě není v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Tedy že by se třeba ukázalo, že Unilever pracoval s označením úmyslně, aby oslabil značku své tuzemské konkurence.
 
***
 
Česká majolka proti německo-americké majonéze
 
Majolka byla první průmyslově vyráběnou majonézou v Československu. Výroba začala v roce 1957 a před revolucí spadala pod Pražské drůbežářské závody Libuš. Vlastníkem značky po roce dvaadevadesát byla benešovská společnost Boneco, poté Alima značková potravina, a. s., a loni přešla na kyperskou Lonisico Enterprises. Za firmou Alima vyrábějící majolku stojí rodina Tomanova a právník Ivan Kozel.
 
V roce 1905 otevřel Richard Hellmann z německého Vetschau svoje první lahůdky v New Yorku. Použil recept své ženy a začal prodávat jako první již hotovou majonézu. Stala se velmi populární a brzy se začala prodávat i ve velkoobchodech. V roce 1932 značku Hellmann's koupil jiný výrobce majonézy - společnost Best Foods. Tu v roce 2000 převzal nadnárodní koncern Unilever.

Pivovarnictví
##
Restaurační minipivovar má dobrou šanci se uživit, pokud prodá denně kolem dvou až tří set litrů piva.
 
Pokračující propad spotřeby piva v Česku se paradoxně vyhýbá nejmenším pivovarům, jejichž počet rychlým tempem roste. Loni zhruba o desítku a letos se očekává, že počet restauračních minipivovarů dosáhne minimálně rovné stovky.
Ještě v roce 1990 byl u nás jediný minipivovar - v Praze U Fleků. V roce 2006 jich už Český svaz pivovarů a sladoven evidoval na čtyřicet a za uplynulé čtyři roky počet vzrostl až k devadesáti. Minipivovary většinou vaří pro svou potřebu sotva tisíc hektolitrů ročně - na rozdíl od největších hráčů s produkcí v řádu milionů hektolitrů. „Technologie minipivovaru nepředstavuje mimořádně vysoké investice. Lze ji pořídit i za několik milionů korun. A pak jsou to samozřejmě módní trendy, podporované v mnoha regionech milovníky piva," vysvětluje nevídaný boom restauračních pivovarů Ludvík Ješátko, generální ředitel Pacovských strojíren ze skupiny ČKD Group.
Pacovské strojírny, pro něž představují dodávky pivovarnických zařízení čtvrtinu loňských tržeb ve výši 210 milionů korun, dodaly například loni kompletní vybavení pro Rožnovské pivní lázně, Pivovarský dvůr Dražíč nebo Chrám chmelu a piva v Žatci.
Zájem na domácím trhu přinutil ke změně strategie i brněnskou Destilu, která se dosud zaměřovala hlavně na export, především do Ruska. Letos má již podepsanou smlouvu na dodávky pro minipivovar ve Slaném a chystá další minipivovary v Praze a na severní Moravě. „O vlastní minipivovar usilují teď často sami hospodští. Zjišťují, že lidé jsou ochotni si za taková místní piva připlatit," říká jednatel Destily Karel Dvořák.
„Je to už boj o co nejnižší cenu," komentuje situaci nezávislý sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Na kontě jich má už devět, letos zahájí provoz například „jeho" minipivovary v Pacově nebo v pražské restauraci U dvou koček. Krýsl nejen projektuje a zajišťuje technologie, ale do zemí, jako je Vietnam, Anglie nebo Švédsko, jezdí pivo i vařit.
„V takovém Bavorsku je vysoký počet malých pivovarů dávnou tradicí. Před lety zažila podobný rozmach Amerika, teď to máme i u nás. I když je třeba přiznat, že to bude pořád z hlediska kvality sice významný, ale objemem jinak stále sotva viditelný doplněk k velkoprodukci nadnárodních pivovarů," říká Krýsl. To ostatně dokládá i statistika. Celkem se v Česku uvaří kolem 19,5 milionů hektolitrů piva, celková produkce minipivovarů zatím šplhá ke 100 tisícům hektolitrů.
Podle Václava Potěšila, spolumajitele dodavatelské firmy Pivo Praha, souvisí rostoucí zájem právě s krizí. Hospodští se více než jindy snaží přilákat pivaře na něco neokoukaného. „Minipivovar má šanci se uživit, pokud prodá denně kolem dvou až tří set litrů. A takových je stále víc," tvrdí Potěšil, jehož firma loni zajišťovala projekty v Litomyšli a Varnsdorfu, dodávky pro pivní lázně ve Štramberku nebo rozšíření výroby v Praze U Medvídků. Letos se podílí na přípravě dalšího minipivovaru v Praze, Vimperku, chystá i rozšíření minipivovaru v areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří zkušební várky.
 
***
 
100 zhruba tolik minipivovarů bude letos v Česku. Ještě před čtyřmi lety jich u nás stálo sotva čtyřicet.
 
6-7 milionů korun je spodní hranice nákladů na stavbu minipivovaru. V závislosti na velikosti a vybavení šplhají investice do desítek milionů.
 
O autorovi| Miroslav Petr, miroslav.petr@economia.cz