Mléko

Snad žádné jiné téma nevyvolává bouřlivější debaty. Mléko národ rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna skupina poukazuje a věří v pozitiva konzumace mléka a mléčných výrobků, druzí oponují, že jde o cizí látku, která v lidském organizmu nemá co dělat. Mléko zahleňuje lidský organizmus versus názor pokud nebudete pít mléko, hrozí vám osteoporóza, křivice a další nemoci. Zajímavé, že? Pojďme se tedy podívat na podstatu mléka.

Sklenice mléka je produkt mléčných žláz samic savců. Mléko je základním zdrojem výživy hlavně pro mláďata, která z tzv. „mleziva“ získávají potřebné protilátky a vitamíny pro upevnění své imunity. Zvířata konzumují mléko až do doby, dokud nejsou schopna trávit pevnou stravu (píce, maso). U lidí to funguje stejně, s tím, že dospělí lidští jedinci konzumují mléko jiných zvířat (kravské, kozí, ovčí, lamí…) To je výchozí podklad pro odpůrce mléka: všichni savci se v přírodě živí mlékem přibližně do té doby, kdy ztrojnásobí svoji porodní váhu. Což je u člověku zhruba v roce  života. Navíc jsou savci živeni pouze mateřským mlékem svého druhu a nikoliv mlékem jiných druhů/zvířat. Podle odpůrců lidé ztrácí od pátého roku života schopnost trávit laktózu, což se pak v následné konzumaci projeví tím, že laktóza v trávicím traktu kvasí a je příčinou zdravotních problémů.
 Ale dle výzkumů je člověk je jediným živočichem, který si schopnost řádně trávit mléčné bílkoviny uchovává i ve stáří. Ne všichni lidé ale disponují touto schopností, u podstatné části z nich postupem času zaniká nebo je omezena. Dotyčným pak je od určité dávky z mléka špatně nebo trpí nadměrnou plynatostí a průjmy. Během evoluce ale v některých lidských populacích došlo k potěšující změně, díky níž si mnozí lidé původem z Evropy, Blízkého Východu, Indie a také východoafričtí Masajové mohou vychutnávat mléko chovaných zvířat i v dospělosti. Jde o klasicky mendelovsky děděný dominantní znak.


Mléko má bílou barvu často s odstínem do šedi nebo do žluta a existuje několik podob:
čerstvé mléko, zkyslé mléko, sušené mléko, apod. Rostlinnými náhražkami kravského mléka jsou sojové mléko, rýžové mléko a mandlové mléko.

O mléku je rozšířena pověra, že jeho konzumace zvyšuje sekreci hlenu. V případě, že dotyčná osoba není alergická na mléčné produkty, vědecké studie dokazují, že tento efekt je smyšlený. Lidská evoluce totiž za posledních 5 tisíc let udělala největší skok v historii a velmi se zrychlila, v rámci toho se právě nedávno u Evropanů objevil zcela nový gen, který jim v dospělosti pomáhá lépe trávit mléko. Mléko také obsahuje vápník, jehož jsou právě mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je důležitý pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému a umožňuje srážení krve. Kromě vápníku v něm najdeme i mnoho vitaminů: A,D, B12 nebo B1 a selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému.

JAK DĚLÍME MLÉKO:

Nezralé mléko neboli mlezivo (Colostrum)
Mlezivo, neboli kolostrum je tzv. „nezralé mléko“. Je to první výměšek mléčné žlázy samice několik hodin až dnů po porodu. Délka po kterou je toto mléko vyměšováno závisí na druhu či plemeni zvířat (člověka). Vyznačuje se zvýšeným obsahem imunoglobulinů, ze kterých mládě získává protilátky (tzv. „pasivní imunita“), dále je zde i zvýšený obsah minerálních látek, zejména hořčíku, který příznivě působí na vyplavení střevní smolky a vitamínů.

Lidské mateřské mléko je podáváno kojencům během kojení, buď přímo z prsu nebo vytlačené a uložené do zásoby. Podobně jako mlezivo přenáší z matky nejen živiny, ale i protilátky.

Zralé mléko a jeho druhy
Lidské mléko –  je řídké a má vysoký obsah primárního cukru, laktózy.
Kravské mléko – v ČR nejvíce konzumováno.
Mléko se liší svým obsahem tuku, bílkovin a ostatních látek podle plemenné příslušnosti zvířat.
Kravské mléko –   má nižší obsah cukru (4,5 - 5 % laktózy) a vyšší obsah bílkovin (3,2 - 3,6 %), a obsahuje asi 3,5 % - 6,5 % mléčného tuku, 8,5 % - 9,0 % tuku prosté sušiny a asi 88 % vody. Jeho hlavní protein (80 %) je sýrovina (kasein), zatímco syrovátka tvoří většinu zbytku.

Kozí mléko
Ovčí mléko
Klisní mléko
Lamí mléko
Velbloudí mléko
Buvolí mléko
 
Ještě zpátky k trávení mléka
Kojenci produkují enzym laktázu, který štěpí mléčný cukr laktózu. Tvorba laktázy u lidí v dospělosti klesá (podle etnického původu), v mnoha případech do té míry, že se cukr laktóza stane nestravitelný – viz vzrůstající schopnost Evropanů versus lidé Afriky (lidé, kteří nemohou trávit mléko s obsahem laktózy trpí tzv. laktózovou intolerancí)

Jak se mléko zpracovává?
Mléko se pro lidskou výživu upravuje klasickou pasterizací (v případě mléka se jedná o zahřátí na cca 61,5°C, mléko je pak vhodné pro krátkodobé skladování) nebo ultravysokým záhřevem UHT (částečná chemická změněna, při aseptickém balení možnost dlouhodobého uchovávání při pokojové teplotě).

Mléko se zpracovává na mléčné výrobky jako jsou smetana, máslo, jogurt, sýr, sýrovina, syrovátka, laktóza, sušené mléko a mnoho jiných potravinových přísad a průmyslových produktů.

Jak si stojí mléko ve světě?
V roce 2001 bylo vyrobeno asi 494 milionů tun kravského mléka. Země s největší produkcí mléka byly:

USA: 75 milionů tun
Indie: 35 milionů tun
Rusko: 32 milionů tun
Německo: 28 milionů tun
Francie: 25 milionů tun
Brazílie: 23 milionů tun
Velká Británie: 15 milionů tun
Ukrajina: 13 milionů tun
Nový Zéland: 13 milionů tun
Polsko: 12 milionů tun

Mléko v ČR
U nás,v České republice běžně seženete v obchodě tyto tři druhy kravského mléka:

plnotučné (tzv. „červené“), s obsahem tuku nejméně 3,5 %
polotučné (tzv. „modré“), s obsahem tuku 1,5 - 2 %
odtučněné (odstředěné), s obsahem tuku nejméně 0,5 %

Podle trvanlivosti  pak mléka dělíme na:
čerstvá, s dobou trvanlivosti 3 - 5 dní, prodávaná v skleněných lahvích, PE pytlících, krabicích z povoskovaného papíru
s prodlouženou dobou trvanlivosti (až 10 dní), prodávaná v PET lahvích nebo hermeticky uzavíraných krabicích s PE uzávěrem
trvanlivá mléka UHT (trvanlivost 3 - 6 měsíců), která jsou prodávána v krabicích s vrstvami papíru, plastu a hliníku (aseptické obaly tzv. typu „Tetra Pak“); tato mléka lze do otevření uchovávat i při pokojové teplotě

Zdroj článku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ml%C3%A9ko

KOZÍ NEBO KRAVSKÉ?

KTERÉ JE LEPŠÍ A PROČ?

Říká se, a mnozí pamětníci tomu přikyvují, že dříve měl každý na vesnici alespoň jednu kozu. Kozy se také nazývali "kravami chudoby". Často kozí mléko dokázalo zachránit celou rodinu od hladu a díky kozímu mléku koza navrátila zdraví nemocnému člověku.

V poslední době se znovu začíná stále více mluvit a diskutovat na téma kozí mléko a přisuzují se mu téměř zázračné účinky. Proč? Kozí mléko je jedinečné svým složením.

Nutriční význam kozího mléka

Kozí mléko je biologicky cenným nápojem, který obsahuje:

• minerální soli vápníku, hořčíku, sodíku, draslíku a fosforu
• soli stopových prvků: mědi zinku, manganu, titánu, chrómu a kobaltu
• vitamíny A, B1, B2, B12, C, D, E a kyselinu listovou.

Množství bílkovin je u kozího mléka vyšší než v kravském, důležitý rozdíl však spočívá v jejich složení, což je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. Lepší stravitelnost je způsobená rozměry a složením tukových častíc, které se podobají mléku mateřskému.

Tuk kozího mléka je přirozeně homogenní a tím lépe stravitelný, čímž nedochází k tak rychlé arterioskleróze krevních stěn a vlásečnic.
Kyselina kaprilová a kaprínová pomáhají činnosti žláz s vnitřní sekrecí při léčení intestinálních koronárních poruch dříve narozených dětí.
Kazeín kozího mléka má víc aminokyselin glycinu, méně argininu a méně aminokyselin, které obsahují síru, zvlášť metioninu, než kravské mléko.
Při výstavbě molekulární struktury bílkovin kozího mléka se zjistilo, že nejen laktalbumín, ale i ostatní frakce proteinů kozího mléka se liší od bílkovinových frakcí kravského mléka. To je pravděpodobně důvod, proč děti, které nesnášejí výrobky z kravského mléka, dobře snášejí výrobky z mléka kozího.

Proč bychom měli konzumovat kozí mléko?

Kozí mléko pozitivně působí

• na nervovou soustavu, jeho pravidelná konzumace vede ke snížení nervozity, stresu, mnohým ženám trpících migrénou pomůže vyloučení kravského mléka a výrobků z něho,
• kozí tuk příznivě působí při kloubových onemocněních
• zlepšuje imunitní systém, celkovou kondici
• významně reguluje vlhkost pleti
• pozitivně působí při astmatických onemocněních kůže
• při onemocněních trávícího traktu a přidružených orgánů (játra, slinivka)- má zásaditější charakter a vyšší neutralizační kapacitu
• výzkumy uvádějí, že asi 7,5% dětí je alergických na kravské mléko, ale 60-70% z nich není alergických na mléko kozí
• jako prevence nádorových nemocí - bylo zpozorované, že organizmus kozy je schopný vytvářet si účinné protilátky a nikdy neonemocní na rakovinu
• jsou známe případy lidí s onemocněním na TBC, kteří se celkem vyléčili po dietě, v které bylo zařazené kozí mléko

Zkušenosti s využitím kozího mléka v dětské výživě byly získané v České republice, když ve spolupráci s veterinárními lékaři, Svazem chovatelů koz a dětskými lékaři byla vypracovaná podrobná metodika podávaní kozího mléka dětem alergických na kravské mléko. Rodiče alergických dětí nakupovali kozí mléko u doporučených chovatelů. U dětí do 6 měsíců se mléko ředilo vodou pro kojence (2/3 mléka a 1/3 minerální vody), starším dětem podávali kozí mléko neředěné. U dětí s opakovanými průjmem, zvracením, zácpou, nespavostí, dermatitidami, následným opakováním infekcí dýchacích cest se kozí mléko podávalo celý rok. Klinické příznaky se rychle upravovali, ustoupili trávící těžkosti a kožní vyrážky, a zvýšila se celková odolnost dětí. Kojenci přijímali kozí mléko dobře.

Kozí mléko je proto cennou ekologickou potravinou. Významné je jeho využití u dětí jako možnost alternativní výživy a u dospělých v oblasti prevence (protirakovinové faktory).


Zdroj článku: www.bioprodukt.info

AKTUÁLNĚ

Komentář Ondřeje Neumanna:
První červnový týden byl ve znamení mléčné války v Německu, která se velmi rychle přičiněním českých farmářů přelila i do historických zemí království českého. Došlo i na mediálně vděčné vylévání mléka na pole a do kanálů. V druhé polovině týdne  se ostří protestů naštěstí otupilo……

Čeští zemědělci vylévají mléko na pole a hrozí snížením dodávek

MfD, 4. 6
Praha - Část českého mléka končí jako hnojivo na polích či jako krmivo pro zvířata a v nejhorším případě v kanále.
Včera se vyhrotila situace v Německu, kde zemědělci od začátku týdne bojkotují dodávky mléka do tamních mlékáren, aby tak dosáhli zvýšení výkupních cen.
Od pátku se k nim navíc přidají i čeští farmáři, kteří chtějí omezit dodávky do mlékáren o desetinu.
Do německých mlékáren míří téměř pětina v tuzemsku vydojeného mléka. Část z něj se přes bariéry traktorů a zemědělských strojů za hranice nedostala.
„Krávy musí dojit pravidelně. Chvíli mléko můžete skladovat, ale pak ho musíte vylít,“ říká Alfred Miller, který vykupuje pro německé mlékárny společnosti Müller mléko na severu Čech. Včera byly jejich mlékárny v Německu zablokované, takže nemohl v Česku odebrat více než sto tisíc litrů nasmlouvaného mléka. Stovky tisíc litrů mléka začínají končit v českých kanálech a na polích. Zatím je to kvůli německé blokádě, brzy jich však přibude, protože i čeští zemědělci plánují zkrátit dodávky mlékárnám o desetinu a mléko raději vylít.
Do ciziny, a převážně právě do Německa, směřuje zhruba sedmnáct procent roční produkce mléka tuzemských zemědělců. Její velká část nyní nemá šanci dostat se za hranice. Němečtí zemědělci od pondělí blokují auty, traktory a dalšími zemědělskými stroji mlékárny skoro po celé zemi. Chtějí si tak u zpracovatelů vymoci vyšší výkupní ceny mléka.
„Už v pondělí se nám nepodařilo svézt z Česka zhruba sto tisíc litrů mléka, hlavně z oblasti Police nad Metují, Jaroměřsko, Českolipsko či Pardubicko,“ říká Alfred Miller, který v Česku vykupuje mléko pro mlékárnu německé firmy Müller a zároveň i pro Pragolaktos.
„Zhruba polovina z 325 tisíc litrů mléka zůstala v pondělí i v úterý doma,“ potvrzuje i místopředseda mlékařského družstva Jih Zdeněk Houška. Stovky tisíc litrů mléka tak zůstávají „na ocet“ zemědělcům, protože krávy přestat dojit nemohou. Mléko tak podle Houšky končí po naplnění volných tanků buď jako krmení pro zvířata, v kanále nebo jako kejda – hnojivo, na poli.
Mléčné hnojení polí bude přitom zřejmě pokračovat. Zemědělci se včera dohodli, že na podporu stávky německých kolegů začnou i oni brzdit dodávky mléka do českých i německých mlékáren. „Od 6. června je zkrátíme o deset procent,“ říká Houška. Na tom se zatím dohodla hlavní odbytová mlékařská družstva jako Jih či Mleecop a Agrární komora. Ti svým smluvním zemědělcům také vykryjí ztráty, které ze snížení odbytu budou mít.
Zemědělci stojící mimo se však mohou rozhodnout jinak a už dnešní situace naznačuje, že ne všichni se připojí. „Zemědělci sice s požadavky německých kolegů sympatizují, ale mléko by dodávat chtěli,“ říká Miller.
Problém totiž je, že po loňském nedostatku je nyní mléka opět přebytek. Začaly proto klesat výkupní ceny mléka, a právě to vyhnalo do ulic traktory německých farmářů.

Mléčný bojkot v Německu luxuje regály
Právo, 4. 6
Bojkot německých výrobců mléka, kteří odmítli prodávat za nízké ceny, i jejich protestní barikády kolem řady mlékárenských podniků už začínají pociťovat některé supermarkety.
Regály s mléčnými výrobky se vyprazdňují, statisíce litrů zkaženého mléka zůstávají v ocelových tancích farem nebo končí v kanálech.
„Nemůžeme nabídnout v každé prodejně dosavadní sortiment mléčných výrobků. Nelze ani předvídat, jak se bude situace vyvíjet,“ prohlásil včera Alexander Lüders, mluvčí největšího řetězce potravinářských obchodů Edeka.
Řetězec zároveň informoval, že je připraven jednat o vyšší výkupní ceně za mléko. Zužující se sortiment přiznal také třetí největší diskont Plus (2900 poboček) a první problémy ohlásil i Globus.

Řetězce nadále bojkotují jednání

Některé mlékárny musely včera zastavit výrobu, protože jsou buď odříznuty od přísunu suroviny kvůli barikádám kolem provozů, jež farmáři vytvořili svými stroji, anebo jim zemědělci za dosavadní ceny prostě přestali dodávat: podle oblasti se mléko nyní vykupovalo za 27–35 centů (7,25 až 8,75 Kč) za litr. Svaz chovatelů dojnic (BDM) včera oznámil, že farmáři požadují 43 centů (zhruba 11 Kč) za litr.

První zásah

Podle BDM zůstává nyní 80 procent mléka na farmách. Do stávky se zapojilo 70 procent farem. Vyjednávání stran v Kolíně nad Rýnem zatím posun nepřineslo, protože obchodní řetězce, jež nejvíc tlačí ceny dolů, se do něj nezapojily.
Protest farmářů včera postihl už i největší evropskou mlékárnu Sachsenmilch u Drážďan i velkomlékárnu Hochwald v PorýníFalci a Milch-Union Hocheifel (MUH), jež vyčíslila denní škodu na 2,5 miliónu eur. Ve ŠlesvickuHolštýnsku skončila blokáda 14 mlékáren a zemědělci místo toho demonstrovali v Kielu.

Mléko v obchodech začíná zlevňovat

Jiří Fencl, E15, 5.6
Ceny mléka v regálech obchodních sítí jdou dolů. Jako první se ke zlevnění odhodlal největší tuzemský obchodník Tesco. Tam je nyní k dostání litr mléka za 13,90 koruny, když před týdnem stál 15,90.
„Na tuto změnu v nejbližších dnech zareaguje také ostatní trh,“ řekl deníku E15 zdroj z velkého obchodního řetězce, který si nepřál být jmenován. Podle jiného zdroje začne síť Globus nabízet mléko v akci za 13 korun.
Výkupní cena surového mléka spadla od loňského roku o dvě až tři koruny za litr a postupně došlo k cenovému poklesu hlavních mléčných polotovarů. Nejdříve spadla cena másla a eidamu. Jde o výrobky, jejichž základem je mléčný tuk. Výrobci se podle odborníků vždy v prvé řadě začnou potýkat s přebytkem mléčného tuku, například výroba másla je pro mnohé mlékárny téměř ztrátová. Vyšší cena ostatních polotvrdých a tvrdých sýrů se však drží. Dodavatelé si tak vyrovnávají ztrátu, kterou jim způsobuje prodej eidamu s minimální či nulovou marží.
Výkupní cena surového mléka se však v prvním čtvrtletí letošního roku držela v Česku ještě poměrně vysoko. Od dubna došlo dokonce k mimořádné situaci, kdy výkupní cena surového mléka byla v Česku vyšší než v Německu. To bylo způsobeno tím, že zemědělci již měli nasmlouvané kontrakty s mlékárnami.

***

Co platíme v litru mléka
1 litr
16 korun*
*-modelová cena

Výkupní cena od zemědělců
8 - 8,50 korun

Náklady na zpracování a úpravu u zpracovatele
2,50 koruny

Doprava a logistika
1,50 až 2,50 koruny

Marže obchodníka
1,20 až 1,80 koruny

Marže zpracovatele
do 1 koruny

Náklady obchodu
necelá koruna

Ničení mléka a drahé potraviny. Paradox?
R. Nedvěd, L.Beranová, J.Sládek, HN, 5.6
Na první pohled to může vypadat jako paradox. V Německu končí hektolitry mléka v poli, a zároveň OSN jedná na summitu o celosvětovém zdražování potravin.
Při bližším pohledu je ale zřejmé, že stavět obě věci vedle sebe by bylo zavádějící.
Sedláci v Německu, vyrábějící nejvíce mléka v Evropě, protestují jeho vyléváním proti - dle jejich názoru - nízkým výkupním cenám. Ještě na konci minulého roku získali za litr mléka více než 40 centů, teď už jen 30. Jak to souvisí s tím, že globálně stoupají ceny obilovin? Málo. Mléka je v Evropě dost, obilí je ve světě momentálně málo. Po jednom je menší poptávka, po druhém větší. U pšenice, kukuřice, rýže, ale i palmového oleje či sóji způsobuje nedostatek třeba to, že se zemědělci přeorientovávají na produkci směřující k výrobě biopaliv.
Další příčinou zdražování jsou i cenové spekulace. Co naopak německé drobné producenty mléka a třeba asijské pěstitele rýže »spojuje«, jsou starosti s vysokými cenami pohonných hmot. Rozdíl je ale v tom, že ti první mají pocit, že jejich produkty jsou podhodnoceny. Ti druzí vydělávají.
Ve stejný okamžik přemýšlejí hlavy států na potravinovém summitu v Římě, jak účinně »eliminovat« hlad ve světě. OSN varuje, že v Etiopii nutně potřebují dodávky jídla čtyři miliony lidí.
Otázka, zda by nešlo přebytky z bohatého Západu dodat chudém Jihu, ale byla zodpovězena už dávno. Nevyplatí se to totiž ani u trvanlivého a na přepravu jednoduchého obilí.
»Odeslat obilí z dárcovské země vyjde v průměru o třetinu dráže, než pokud si postižená země stejné množství komodit koupí na běžném trhu,« spočítali experti v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Proti tomu, aby se přebytky zemědělců uplatňovaly jako rozvojová pomoc, vystupují humanitární agentury i Světová obchodní organizace (WTO).

Němci zdražují mléko i máslo
Martina Patočková, MfD, 7.6
Češi vyčkávají, co se bude dít. Zemědělci by rádi vyšší ceny, ale mléka je přebytek a to je tlačí dolů.

Praha - Mléčná stávka v Německu skončila a po dni nepatrného oddechu dnes začínají plně dojit i čeští zemědělci. Zákazníci se zřejmě zatím růstu cen bát nemusí, ale na zlevnění se už také těšit nemohou.
Rozhodující bude, co se ještě stane v Německu, protože vývoj tamních cen ovlivní i ty české.
Zatím to vypadá tak, že německý řetězec Lidl, který je i u nás, přislíbil zvýšit ceny mléka v německých obchodech o deset centů (2,5 koruny) a másla o dvacet centů (pět korun). S dalšími velkými obchodníky ještě němečtí zemědělci a mlékaři vyjednávají. Pokud se nepřipojí, těžko lze očekávat, že Lidl by dál byl dražší než ostatní.
I Lidl zatím nabídl zvýšit jen cenu mléka a másla, a nikoli dalších důležitých výrobků jako sýrů, sušeného mléka či jogurtů.
Zatím proto není jasné, kam se pohnou výkupní ceny mléka v Německu, což by ovlivnilo i ty české. Do zahraničí, převážně právě Německa, totiž míří necelá pětina českého mléka. Když stoupnou ceny tam, mají zemědělci větší páku i na české mlékárny. Ti dnes našim farmářům platí za mléko v průměru kolem devíti korun, v Německu je to zhruba o šedesátník méně.
Nyní jsou zemědělci v nevýhodě, protože mléka je dost a na skladech mlékáren i obchodů se ještě kupí zásoby levného másla či eidamu. Ten se dováží z Německa či Polska i k nám a stlačuje i cenu těchto výrobků z českých mlékáren. Jak máslo, tak eidam proto už na pultech českých obchodů proti počátku roku zlevnilo. Poté, co máslo bylo skoro za čtyřicet korun, je dnes v nejlevnější verzi k mání za polovinu.
Oproti tomu cena mléka se téměř nepohnula. Nyní už pravděpodobně nezlevní, protože všichni budou vyčkávat, kam se cenová houpačka s mlékem dostane.


Mléko možná už během prázdnin zase podraží
Jiří Fencl, E15, 17.6.2008
Spotřebitelé si budou moci užít levnějšího mléka a některých výrobků z něj ještě nějaký ten měsíc. A to díky dozvukům takzvané mléčné krize, která před měsícem propukla v Německu, jehož trh silně ovlivňuje ten tuzemský. Světové ceny sušeného mléka ale už od května opět rostou, a to se projeví na výkupní farmářské ceně, ale i v obchodech. Podle expertů se tak může stát už v průběhu prázdnin, které nejsou růstu cen mléka obvykle nakloněné.
Nezbývá než se spolehnout na trh a sledování světových cen. Ty se už od května, tedy ještě před protesty německých a poté i českých zemědělců, vydaly prudce vzhůru (během měsíce asi o deset procent). Zvyšování cen potvrdil nedávno i tuzemský „cenotvůrce“, šéf největší mlékárny Madeta Milan Teplý. Vylévání bílé suroviny pak označil za hloupost. Ceny se podle jeho slov netvoří přáním zemědělců, ale světovými trhy. A na nich v době finanční krize z USA operuje v nebývalé míře spekulativní kapitál, který cenovým změnám dodává větší razanci.
Kdy se farmářská cena začne „stěhovat“ zase nahoru v Česku, se podle šéfa Českomoravského svazu mlékárenského Michala Němce nedá přesně určit. Potvrzuje ale, že protesty německých sedláků neměly adekvátní odezvu. Ve skutečnosti podlehlo jen pár obchodů. Zpracovatelé, kterým se navršily hlavní mléčné meziprodukty – sušené mléko, tvrdý sýr a máslo, se budou muset přebytků nejdříve zbavit. Levné sýry a máslo se už dovážejí právě z Německa. To oživení ceny nepřispěje. Světové trhy ale signalizují změnu. Do té doby by zemědělci rozhodně nemuseli lít mléko do kanálů, ani do žlabů kravám. Tuzemské mlékárny mají dostatek kapacit, aby je zpracovaly. Chovatelé si musejí vybrat, co je pro ně lepší, zda momentální ochranná ruka Agrární komory, anebo stabilní dodavatelský vztah se zpracovatelem, který jednou platí více, jednou méně