Svět kuchařů

ŘEDKVIČKY

Ředkvička (Raphanus sativus) - anglicky small radish, německy Radieschen , francouzsky petit radis, italsky ravanello a španělsky rabanito - patří do čeledi brukvovitých. Vyznačuje se ostrou štiplavou chutí, která však při tepelném zpracování slábne. Ředkvička je jedna z prvních jarních zelenin.

Historie ředkviček

Předchůdce ředkvičky pochází z Asie, nám známá ředkvička se začala pěstovat hojně až v 16.století na území Walesu. Její pěstování je poměrně nenáročné a tak se dnes pěstuje takřka po celém světě v oblastech mírného klimatického pásma. V Čechách patří ředkvičky mezi typickou jarní zeleninu a najdeme je na většině zahrádek. Ředkvičky mohou mít různé tvary i barvy, nejrozšířenější je červená kulatá ředkvička s bílou dužinou. Ředkvičky lze vysévat i sklízet několikrát za sezónu.

Proč jíst ředkvičky

Ředkvičky obsahují velké množství vitamínu C, kyselinu listovou. Dále v nich najdeme selen, draslík, vápník, síru a karoten. Pozitivní účinky ředkviček na lidský organismus jsou:

- působí antibakteriálně, ničí plísně vtěle
- kyselina listová je důležitá pro zdravý vývoj plodu vmatčině těle i pro děti vdobě růstu
- odstraňují zácpu a působí proti plynatosti
- působí močopudně

Využití ředkviček v gastronomii

Ředkvičky se používají většinou syrové, v různých salátech, pomazánkách či sendvičích. Dušené ředkvičky se dají použít jako příloha k masům, ředkvičky se mohou přidat i do polévek.

Tip pro Vás: Do salátů můžete použít i mladé listy ředkviček.

Další příbuzné ředkvičky

Na trhu se můžeme setkat i s dalšími druhy ředkví:

Ředkev černá neboli ředkev zimní - vhodná k uskladnění. Také její příznivé účinky na lidský organismus se využívají v lidové medicíně, např. ve formě šťávy, jejíž konzumace pomáhá při nespavosti či jaterních problémech.

Japonská ředkev nebo také daikon - podlouhlá bílá ředkev, dosahuje délky až 35cm, oblíbená ve východoasijské kuchyni

Co jste možná nevěděli o ředkvičkách...