RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA
Růžičková kapusta (Brassica oleracea, var. gemmifera) - anglicky sprout, německy Kohlsprossen , francouzsky chou de Bruxelles, italsky cavolini di Brixelles a španělsky col de Brusellas - patří do čeledi brukvovitých, stejně jako kapusta hlávková a kadeřavá, různé druhý zelí, květák a řepa. Růžičková kapusta dostala svůj název podle puků-růžiček, které vytváří.
Růžičková kapusta je ze všech druhů kapusty pravděpodobně nejmladší; první zmínky o jejím pěstování pocházejí až ze 16. století. Jak je zřejmé již z cizojazyčných názvů, poprvé se objevila v Belgii. Růžičková kapusta se sklízí na podzim, v chladu vydrží až do února.
Proč jíst růžičkovou kapustu
Růžičková kapusta má vysoký obsah vitamínu C. V minulosti během zimy sloužila jako zásobárna tohoto vitamínu. Dále obsahuje vitamíny skupiny B, především vitamín B1 - thiamin, draslík, vápník a síru.
Příznivé účinky na organismus:
-
- podporuje látkovou výměnu
-
- pomáhá při chorobách štítné žlázy
-
- pomáhá při detoxikaci organismu
Využití růžičkové kapusty v gastronomii
Růžičková kapusta má velmi specifickou chuť, kterou si buď oblíbíme nebo jí za žádnou cenu nepozřeme, jak je vidět již ve školních jídelnách. Z růžičkové kapusty se dají připravit polévky, dá se dusit samotná nebo s masem, můžeme jí zapékat, připravit ji jako nákyp, využít ji jako součást salátů nebo do těstovin či rizot.
Tip pro Vás: Dlouhou tepelnou úpravou se ničí vitamín C a B1, proto pokud chceme tyto vitamíny zachovat, růžičkovou kapustu jen spaříme.
Další druhy kapusty
Kapusta hlávková je velmi podobná zelí, její listy mají ale zvlněné okraje. Kapusta kadeřavá dobře snáší mráz, její listy netvoří hlávku, ale jsou rovnoměrně rozložené na lodyze. Listy vadnutím hořknou.
V ÚNORU byste dále měli konzumovat pórek, čekanku a zelí.